Začátky budování (1918-1920)

Po vzniku Československé republiky 28. října 1918 byla Olomouc vybrána jako centrum vojenské aviatiky pro Moravu a Slezsko. Již 3. prosince 1918 byl ustanoven “Letecký oddíl Olomouc” a velitelem jmenován setník Josef Smetana. O několik dní později, 30. prosince, nařízením Ministerstva Národní Obrany (MNO) bylo oficiálně rozhodnuto o zřízení letiště.

Samotné práce na přeměně vojenského cvičiště ve funkční letiště byly zahájeny na jaře následujícího roku. V dubnu 1919 byly přiděleny do stavu první dva cvičné letouny Hansa-Brandenburg. Velitel setník Josef Smetana nechal pro tato letadla postavit provizorně plátěný hangár v blízkosti Fortu XV. První cvičný let z nového olomouckého letiště se uskutečnil 19. dubna 1919. Letadlo Hansa-Brandenburg C.I 276.11 pilotoval npor. polní pilot Jaroslav Topič. Objevení se letounu nad městem vyvolalo velké pozdvižení u civilního obyvatelstva. Další lety následovaly a letadla létala nad Olomoucí téměř denně. Díky učiteli létání rtm. Albertu Kociánovi se piloti brzy dostávali do kondice.

Bohužel docházelo i na spory, hlavně s okolními sedláky, kteří by nejraději rozorali cvičiště. Tyto neshody nakonec vyústili v noční bombový útok. Jeden z německých sedláků odpálil u stanového hangáru ekrazitovou patronu. Útok se naštěstí obešel bez zranění, došlo pouze k poškození celtoviny stanu.

V červnu byl pro letadla firmou pana stavitele Lošťáka postaven montovaný hangár typu “Wagner” s železnou konstrukcí. Tento hangár ještě téhož roku doplnily čtyři dřevěné polní hangáry a další tři železné hangáry “Wagner” dovezené z Vídně a Chebu. Letadla tak byla již dobře chráněna a letecký výcvik mohl plně probíhat.

Počátkem září byla do Olomouce přemístěna Letecká setnina Sal-3 s francouzskými bojovými letouny Salmson Sal 2A pod velením Roberta Ellnera. Dosavadní cvičné lety byly tak od podzimu rozšířeny o letecký bojový výcvik.

V září 1919 se na letišti uskutečnila jedna z prvních významných návštěv. Návštěva příslušníků japonského vojenského letectva.

21. září 1919 se uskutečnila na letišti první letecká slavnost pro veřejnost. Jak se lze dočíst v dobovém tisku, veřejnost byla velmi nadšena předvedenými ukázkami, hlavně akrobacií kapitána Lachmana, velitele francouzské eskadrily v Bratislavě.

Počátkem ledna 1920 byly do Olomouce přemístěny další bojové letouny. Letecká setnina 5 byla vybavena bombardovacími letadly Breguet Bre XIV a bitevními letouny Hansa-Brandenburg C.I Na jaře byla založena ještě  Letecká setnina 9 se stíhacími letouny SPAD S.VII pod velením Jaroslava Topiče.

Počátkem roku 1920 bylo na letišti pro úschovu letadel k dispozici již osm postavených hangárů, které ještě doplnily dva dřevěné hangáry typu “Ehrenvald”. Pro zabezpečení chodu letiště byla postavena strážnice, benzínové skladiště a ubikace pro mužstvo s kanceláří. V krátké době byly postaveny další budovy pro mužstvo, velitelská budova, kuchyně a budova povětrnostní stanice.

Nejen letadla ovládaly nebe nad Olomoucí. V polovině roku byla zřízena balónová rota. Ze začátku to byly pouze upoutané balónové lety, na podzim pak byl uskutečněn první volný let balonem z Olomouce. Posádka tvořila dvojice vojenských vzduchoplavců kpt. Hassal a npor. Huppner. Balon doletěl do Krnova, kde byla posádka nucena přistát, aby nepřekročila státní hranice.

6. září 1920 se opět konala Letecká slavnost, která přilákala na letiště na 10 tisíc diváků. Obdivně sledovali výkony letců, hlavně akrobacii npor. Topiče. Kronika 2. leteckého pluku uvádí také jednu úsměvnou příhodu. Opodál divácké tlačenice ležela na zádech bodrá Hanačka, někde od Litovle a přihlížela Topičově akrobacii. Na otázku pořadatelů proč leží mimo vymezený prostor, odpověděla „abech nemosela hlovo ohébat, mám tak lepši véhled na te eropláne, jož mě z teho bolel krk“. Na závěr leteckého dne provedli npor. Filip a rtm. Kocián imitaci vzdušného boje se „zapálením“ letadla a seskokem pilota s padákem. Jelikož tenkrát ještě nebylo povoleno provádět volné seskoky, byla proto vysazena figurína pilota. Padák se snesl poblíž pevnůstky a obecenstvo, nevěda, že se jedná o figurínu, běželo jako o závod k místu dopadu padáku. V této letecké ukázce se však odehrála ještě jedna příhoda. Dýmovnice, která vydávala kouř “zapáleného letadla”, zapadla pod sedačku v letadle. Bravurním manévrem rtm. Kociána se letoun rychle snesl z oblohy na zem a dýmovnice vyndána dřív, než mohla způsobit pohromu. Pod tou sedačkou se nacházela palivová nádrž…

V roce 1920 dochází také ke změnám názvu, od dubna nese název “Letecká skupina Morava”, v září se přejmenovává na “Letecký pluk 2”, jež v budoucnu ponese čestný název Dr. Edvarda Beneše.

Fotogalerie